Den modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti - 26. března 2012

Oslo, hlavní město Norska, 11. prosinec roku 1979, Matka Tereza přebírá Nobelovu cenu za mír. Ujímá se slova a říká:

Chtěla bych vám sdělit něco, o čem jsem přesvědčena. Největším nepřítelem míru je dnes výkřik nevinného, nenarozeného dítěte. Když matka může zabít své vlastní dítě ve svém lůně, který zločin je horší, než když se navzájem vraždíme! Dokonce v Písmu svatém stojí: „I kdyby matka zapomněla na dítě, já na vás nezapomenu.“ I kdyby matka zapomněla… Ale dnes se zabíjí milióny nenarozených dětí – a my nic neříkáme!

V novinách čteme o různých věcech, ale nikdo nemluví o těch miliónech maličkých, kteří byli počati se stejnou láskou jako vy a já, Božím životem. A my nic neříkáme, mlčíme. Národy, které legalizovaly potraty, jsou pro mne těmi nejchudšími zeměmi. Bojí se maličkých, bojí se nenarozeného dítěte. A to dítě musí zemřít, protože již nechtějí mít – ani o jedno více – a to dítě musí zemřít.

Prosím vás ve jménu maličkých: „CHRAŇTE NENAROZENÉ DÍTĚ, ROZPOZNEJTE V NĚM JEŽÍŠOVU PŘÍTOMNOST!“ Bůh vám žehnej.

V České republice v roce 2010 zemřelo díky umělým potratům 25.000 nenarozených dětí. To je jedno okresní město. V průměru šlo o 70 dětí každý den.

V Evropě v roce 2010 zemřelo díky umělým potratům 1.200.000 nenarozených dětí. Mimochodem: toto číslo se rovná deficitu porodnosti Evropské unie. V průměru se v Evropě uskutečňuje umělý potrat každých 11 sekund.

Modlitba za nenarozené děti

Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, na přímluvu Tvé Matky Panny Marie, která Tě s láskou nosila pod srdcem, a svatého Josefa, muže pevné víry, který byl Vaším statečným ochráncem, vyslyš naše prosby za ochranu života nenarozených dětí, kterým hrozí zabití v lůně vlastních matek. Dej, ať jejich rodiče poznají krutost tohoto záměru a najdou odvahu čestně přijmout zodpovědnost za životy svých dětí. Bože, Otče všech lidí, Pane života, odpusť nám naši lhostejnost k různým formám ničení Tvého díla a dej nám milost, abychom dokázali bránit lidský život od početí do přirozené smrti, pomáhat potřebným, a z ran Tvého Syna čerpali sílu k zápasu za život podle Tvé vůle. Amen. Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému…

Křížová cesta nenarozených

1. Ježíš odsouzen na smrt
Odsouzen je k smrti dřív než jsem se narodil.
Nestvořila mě láska, bylo to sobectví. A
proto mě nikdo nemiluje...Bůh mě má rád.

2. Ježíš přijímá kříž
Na mně je kletba nechtěného a rodiče mě
proklínají. Musím být odstraněn. Snad i teď
za mě někdo prosí.

3. Ježíš padá poprvé pod křížem
Já jsem jen "případ", - nejsem lidmi uznán za
člověka, jsem "případ" nechtěného
těhotenství,, nepříjemný "případ", který lze
snadno odstranit. Chce mne jen Bůh.

4. Ježíš potkává svou matku
Tvé setkání, Pane, bylo bolestné, ale já
nemám matku, aby mě oplakávala.Uzavřen jsem
v lůně ženy, která mě dá zavraždit. Snad má
matka nepoznala pravou lásku a snad proto jí
nyní schází. Chci teď u tvé matky, Pane,
prosit o přímluvu za ni.

5. Šimon pomáhá Ježíšovi nést kříž
tobě jeden člověk pomáhal nést kříž, mně
nikdo nepomůže. Dokonce dá lékař ženě
narkózu, aby netrpěla, když budu umírat.
Pane, není zde Šimon, čekám na tebe!

6. Veronika podává Ježíši roušku
Ach, kdyby i mně mohla jedna Veronika potěšit
v mé bezmocnosti! Copak nikdo nezná moje
neštěstí? Proč je tak lehké mne zabít?!

7. Ježíš padá pod křížem podruhé
Dokud jsem takto malý, mohou mne snadno
zabít. Můj otec počítá kolik bych ho stál. Má
smrt je lacinější v penězích, a proto zhynu.
Snad i jej učili rodiče všechno počítat v
pěnězích, a on nepozná, co je být opravdovým
otcem, který své dítě přijal od Boha a též mu
ho zas má dát. Kéž by ho to svatý Josef
naučil.

8. Ježíš těší jeruzalémské ženy
Nepomohly ti, Ježíši, plačící ženy. nemohly
zabráni tvé smrti. Ani mé smrti nic
nezabrání. Spoléhám už jen na tvé
milosrdenství.

9. Ježíš padá potřetí pod křížem
Případ je jasný, musím padnout. Lidské
plánování zjistilo: právě pro mne není místo
ani chleba na velké zemi. Musím zemřít! Je mi
líto velké země, která nemá místo pro maličké
a která se tím zříká Tebe...

1O. Ježíše zbavují roucha
Tobě při ukřižování vzali oděv. Já ho ještě
vůbec nemám, mám jen svou kůži, za kterou mě
za chvíli kleště pevně uchopí. Bojím se.

11. Ježíše přibíjejí na kříž
Tebe přibili na kříž, mne rozřežou na kusy a
všechny je dobře spočítají, aby nedošlo k
infekci. Má cesta,Pane, vrcholí...

12. Ježíš umírá na kříži
Ty umíráš i já umírám. Ty jsi nevinný - já
též. Vzpomeň si, Pane, i na mne až přijdeš do
království věčného života.

13. Ježíš na klíně své matky
Jako mrtvý jsi mohl spočívat na klíně, za
kterého jsi zrozen. Ale já jsem jen prokletý,
břemeno, které bude obtěžovat svědomí. Proto
mně je přichystána tvá oběť, Pane.

14. Ježíše ukládají do hrobu
Ty dostáváš hrob, já popelnici. Budu čekat na
soudný den a budu muset svědčit proti
rodičům. A přesto, Pane, prosím, o
milosrdenství. Dej mým rodičům poznat pravou
lásku, dej jim poznat sebe - jen to je
zachrání!
A zachrání i další nenarozené, aby nemuseli
touto cestou jít.

ZÁVĚR
Pane Ježíši, tato křížová cesta je pro nás
velikým podmětem k zamyšlení.
Dej,Pane, ať si znovu uvědomíme, co je zde
na světě naším cílem, zkrátka proč tu vlastně
jsme. Ať jsme si stále vědomi, že největší
dar, který jsi nám dal je LÁSKA, a tento dar
je třeba neustále rozvíjet.
Dej, Pane, ať dovedeme přijímat jeden
druhého, ať dovedeme přijímat život a tak
dokážeme spolupracovat na díle tvého
vykoupení.