Historie farnosti

Podle historických pramenů byl zdejší původní kostel postaven během let 1330-1340 zásluhou markraběte Karla Lucemburka, který založil nové farnosti také v Brumově a Valašských Kloboukách. Ještě o tři století později byl tento kostel zachován v dobrém stavu, i když k opravám docházelo jen vyjímečně. Jeho vybavení bylo skromné – měl jeden oltář, kalich, stříbrné cimborium a tři zvony od zvonaře Mathiase Pedra.


Z dochovalých písemností se dovídáme, že v roce 1511 byl farní kostel slavnostně vysvěcen olomouckým světícím biskupem Martinem. Mohlo se tak stát při příležitosti stavby či přestavby kostela. K lidečské farnosti tehdy náležely obce: Lidečko, Francova Lhota (do roku 1787), Senice (do roku 1787), Horní Lideč, Pulčín, Střelná a Lužná (do roku 1850).


O zasvěcení kostela sv. Kateřině čteme poprvé roku 1689. Starším dokladem patrocinia je zobrazení světice ze zvonů z roku 1665.


Po vpádu Tatarů byl chrám zničen a Lidečko vypáleno, takže na nový kostel si farníci museli počkat až do roku 1700. Přesně sto padesát let trvalo, než chudičké vybavení tohoto kostela obohatil nový hlavní oltář a valký obraz Svaté Kateřiny, vše se událo pod vedením pátera Pavlovského.


O lidečkovské faře z 16. století se dochovalo jen málo zpráv. Cenná zpráva je z roku 1518, k tomuto roku bylo vloženo do zemských desek brumovskému pánu patronální právo. Toto právo odnášelo povinnost dohlížet na majetek kostela ajeho hospodaření. Znamenalo i možnost navrhnout biskupovi kandidáta na správce farnosti. Rozhodující slovo v této věci však měl biskup. Podle nového pravidla v tomto století - čí jest kraj, toho jest i víra – sem se v roce 1576 dostali s panem Zdeňkem Kafkou z Říčan kněží luterského vyznání. Rok 1603 byl pro celé brumovské panství významným zlomem: Jan Kafka z Říčan, synovec pana Zdeňka Kafky, konvertoval ke katolictví vlivem sňatku s paní Benignou z Lobkovic, vdovou po Žibřidovi z Promnic, povolal na brumovské panství roku 1603 jezuitského misionáře z Olomouce.Již v roce 1603 čteme v Lidečku o katolickém knězi Václavu Boseciovi. V roce 1663 byl kostel po nájezdech Tatarů vypálen. V roce 1700 byl postaven současný kostel a věž byla dostavěna v roce 1731.


Vlivem tatarského vpádu byly pro kostel svaté Kateřiny vytvořeny tři nové zvony (ty staré si pravděpodobně odvezli pohané jako kořist). Všechny tři jsou datovány rokem 1665 a dnes jsou chráněnou kulturní památkou. Největší o průměru 78 cm daroval kostelu Matyáš Slánský, sedlák s největšími polnostmi v Horním Lidči. Druhý zvon o průměru 44cm daroval s největší pravděpodobností Matyáš Petko ze Senice. Třetí je o průměru 43 cm.


V roce 1920 dochází k oplocení hřbitova okolo kostela. Dnes je toto oplocení kulturní památkou. V roce 1943 je zbudován nový hřbitov a v roce 1964 dochází k jeho rozšíření do dnešní podoby. Po druhé světové válce, hned v roce 1945 byla provedena elektrizace kostela. Následně dochází k opravě hlavního oltáře a vymalování. Rok 1948 se zapisuje koupením nových varhan. Následný rok je pořízeno 5 nových zvonů a postavena kaplička sv. Anežky v Račném (viz kaplička sv. Anežky). V roce 1950 až 1951 dochází ještě jednou k větším úpravám. Následující roky jsou poznamenány „novodobými“ dějinami komunismu. Přesto se ani v této době nezahálí. Jsou pořízeny nové lavice, provádí se pravidelná údržba, včetně malování. Opravuje se dřevěné oplocení okolo kostela, včetně nadstřešení vstupní brány před vstupem do kostela., které je součástí oplocení a na kterém se podílel pan Slánský z Horní Lidče, včetně dřevěného obložení stěn uvnitř kostela (interiér).


Dochází k odstranění bočních oltářů a kazatelny. Je zavedeno elektrické vytápění. Staví se kostel ve Střelné a v Horní Lidči. V roce 1989 se farnost skládá ve sbírkách na nové překrytí střechy, tentokrát měděným plechem. Díky již rozpadajícímu se režimu a tehdejšímu vedení obce (MNV), se materiál (měděný plech) podařilo zachránit před zkonfiskováním. V roce1990 dochází k výměně střešní krytiny a přestavbě kůru. V roce 2006 jsou vytvořeny 4 nové zvony, schodiště do věže a zvonová stolice. V roce 2008 dochází k celkové rekonstrukci hlavního oltáře (do původních barev), opravy podlah v celém kostele včetně podlahového vytápění za pomoci plynofikace kostela.